„Červenou linií“ Joe Bidena je invaze do Rafáhu. Co se tedy stane, když Izrael zaútočí?
8. 5. 2024
Když izraelské jednotky v úterý ráno procházely hraničním přechodem Rafáh s nadměrně velkou Davidovou hvězdou, dávaly tím najevo, že se blíží k samé hranici „červené linie“ Joea Bidena
Bidenova administrativa se této frázi za každou cenu vyhýbá, píše Julian Borger. Nelze však skrývat, že se jasně a opakovaně jeho vláda vyslovila proti ofenzívě v Rafáhu, pokud nebude řádně humanitárně zajištěn více než milion lidí, kteří se tam ukrývají.
Takové zajištění stále zjevně chybí a mezi americkou vládou, agenturami OSN a humanitárními nevládními organizacemi panuje všeobecná shoda, že ofenziva v Rafáhu by způsobila humanitární katastrofu, a to i podle hrozivých standardů, které již byly v Gaze nastaveny.
Není tedy pochyb o tom, že izraelský útok na samotné město Rafáh by znamenal hrubý vzdor vůči Bidenově administrativě, a američtí představitelé připouštějí, že nadcházející dny budou mít pro americko-izraelské vztahy důsledky.
Zatímco ministerstvo zahraničí sleduje další izraelské kroky v Rafáhu, má ve středu také předložit Kongresu oficiální hodnocení podle memoranda o národní bezpečnosti, které Biden podepsal v únoru (NSM-20) a které posuzuje, zda Izraelské obranné síly (IDF) vedou svou kampaň v souladu s humanitárním právem - jinými slovy, zda se IDF nedopouštějí válečných zločinů.
Je to okamžik pravdy pro Bidenovu politiku vůči Izraeli a Palestincům, nebo přinejmenším okamžik, kdy se pokračující vytáčky mnohem hůře maskují.
Ještě zbývá trochu volnosti. Představitelé ministerstva zahraničí signalizovali, že zpráva NSM-20 nemusí být dodána včas ve středu, ale může se o den či dva posunout. Pokud jde o Rafáh, obsazení přechodu je pravděpodobně odlišné od útoku na samotné město a mohlo by být považováno za druh cílené akce, kterou USA doporučily namísto totální ofenzívy.
Američtí představitelé říkají, že skutečně nedokážou posoudit, zda je dlouho proklamovaná hrozba ofenzivy v Rafáhu určena k získání lepších podmínek příměří od Hamásu, nebo zda je izraelská účast na jednáních o příměří pouhou kouřovou clonou pro jeho vojenské přípravy. Obojí může být pravda, tvrdí a naznačují, že sám Netanjahu se možná se ještě nerozhodl. Pokud je teď čas rozhodování pro amerického prezidenta, je to také kritický čas pro izraelského premiéra.
Aaron David Miller, bývalý americký vyjednavač pro Blízký východ a nyní vedoucí pracovník Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, poznamenal: „Červené linie aplikované na americko-izraelské vztahy mají ve zvyku zrůžovět.“
Netanjahu si je dobře vědom toho, že všechny nástroje, které má Biden k dispozici, jsou dvojsečné. Omezení dodávek zbraní by bylo pro Izrael šokem, ale zároveň by Bidena připravilo o páky, které by mu umožnily zvýšit dodávky humanitární pomoci do Gazy a dosáhnout příměří, a zároveň by mu přineslo značné politické problémy v roce amerických voleb.
„Biden se ocitl ve strategické slepé uličce,“ uvedl Miller s tím, že dohoda o rukojmích za příměří je pro něho jediným východiskem.
Pokud taková dohoda nebude uzavřena, Izrael pravděpodobně přikročí k útoku na město Rafáh, což Bidena donutí vybrat si mezi historickou roztržkou s Izraelem a ponižujícím souhlasem s potenciálními válečnými zločiny. V obou těchto případech by jeho blízkovýchodní politika zkrachovala, a bankrot přichází dvěma způsoby, jak si slavně všiml Ernest Hemingway: „Postupně a pak náhle.“
Diskuse